Tak sem u? potřetí dočetla celou trilogii o Radce. A zjistila jsem, jak je zajímavé, jak teď v?echny ty kní?ky vidím jinak, ne? kdy? sem je četla před 2 roky, nato? tenkrát poprvé ve 13, proto?e Radka byla tenkrát první kní?ka, kterou jsem od vás četla.
V prvním díle sem chovala k Radce docela velkou nechu?. Říkala sem si, ?e to snad ani není mo?né, jak je tahle holka rozmazlená. A taky mi stra?ně moc vadilo, jak o Pavla nedokázala bojovat. Vím, ?e byla třeba donucená ze strany rodičů. A někdy by je?tě věčí hádky byly k ničemu, ale i přesto sem měla pocit, ?e to přece takhle nejde, aby nad ní měli, a? takovu moc. Taky sem si pro?ívala něco podobného, jako Radka, kdy se mámě kluk nezamlouval (i kdy? z daleko banálněj?ích důvodů) a prostě být Radkou, tak bych se tak snadno nevzdala. Nebo se alespoň o třeba té dovolené sna?ila ukázat, kde bych teď chtěla být a s kým. A v té pasá?i, jak si ten týden s Pavlem vydupává, tam sem musela zavřít kní?ku a vrátit se k ní a? za chvíli, proto?e i kdy? sem nechtěla, tak sem to musela srovnávat semnou a s tím, jak sem bojovala já. :-(
I kdy? dal?í věc, co mi pořád vrtala hlavou, bylo to, jak se Radka chovala stra?ně moc dětinsky, třeba i v 17 letech, prostě sem v ní pořád je?tě viděla dítě, co? se změnilo, a? ve třetím díle. Ale i kdy? u? spala s Erikem, tak mi pořád při?la, jako ta malá holka. Proto někdy ustoupila, ne? aby se o svoje plány a sny přela víc. I kdy?, asi by to nemělo cenu...
Erik mi byl nesympatický od začátku a to se je?tě prohloubilo, potom, co si s Radkou spolu začali. O takového ?krobeného panáka bych si neopřela ani kolo. U? třeba z toho důvodu, ?e se zamlouval, jak Radčině, tak Erikově mamce, u? proto by u mě ten vztah neměl ?anci.
Bylo hezké vidět, jak se Radka měnila, z namy?lené fifleny, se stala docela dobrá holka. A v posledním díle, obzvlá?tě na konci u? mi při?lo, ?e čtu o někom jiném.
Jo a taky sem si pořád říkala, ?e takového skvělého kluka si Radka nezaslou?í, ?e má prostě v?echno, skvělí exteriér, rodinu (co? se poté změnilo) a ?e o ní stojí i báječný kluk (v mých očích povahově ideál). ?e si to nezaslou?í, za to jak namy?leně se chová. To a? ve třetím díle se můj ?odpor? k Radce změnil a začala sem jí docela i fandit.
Daleko víc mi při?la sympatičtěj?í Karolína, která taky dostala osudem dost přes prsty, ale prostě mi byla nějak blí?, ne? Radka. Jen za to, co udělala byl ten trest mo?ná a? moc velký. I kdy? potratům sem si je?tě neudělala svůj ucelený názor a taky bych jinak mluvila, kdybych se dostala do situace, kdy bych třeba teď nečekaně otěhotněla, to pak člověk vidí v?echno úplně jinak.
Tak?e Leni, zase dávám plný počet bodů. Proto?e, i kdy? se mi povaha Radky nelíbila, tak to neznamenalo, ?e mě o ní nebavilo číst. :-) Naopak to bylo zase něco úplně jiného, ne? v jiných románech, kdy ta dívka zase třeba nemá sebevědomí. A určitě to nebylo moje poslední čtení, za pár let si jí určitě zopakuji, mo?ná i dřív. ;-)