Znovu jsem se vrátila k této kní?ce, kterou jsem kdysi četla, ale je to tak dávno, ?e si to nepamatuji :-) Musím říct, ?e ač mi ?arlota při?la hodně naivní a taky přezíravá, celkově nesympatická (hodně mě mrzelo, jak se chovala k Honzovi), asi bych v 16 nebyla jiná :-)) Přesto?e je to jedna z nejstar?ích kní?ek, má pěknou atmosféru a hezky se čte.
Mám je?tě poznámku k postavě Dariny - docela chápu, jak ?arlotě muselo být, kdy? měla takovou "kamarádku", která vlastně ani kamarádkou nebyla... Já měla v pubertě podobnou (a byla to vlastně moje jediná pořádná kamarádka), která pořád chodila s kluky a já byla na ocet :-( Tak jsem jí "záviděla" a občas si taky něco vymyslela, abych nebyla out (i kdy? dopisy do ?koly jsem si tedy sama neposílala). Je dobře, ?e se na ni ?arlota nakonec vyka?lala a prokoukla ji - já to nedokázala a je?tě teď, i kdy? od střední ?koly uplynulo u? hodně let, se "kamarádíme" (tak, ?e se vidíme jednou dvakrát za rok a ona kamarádka je v?dycky hrozně chytrá a radí mi, co mám dělat, ale v podstatě teď závidí spí? ona mně). Kdy? po mně, u? vdané, "vyjel" na svatbě její dlouholetý snoubenec, nestačila jsem zírat. Z čeho? vyplývá: ?patných kamarádek se zbavit včas!!!