Dobrý den, Lenko,
i kdy? na Va?ich stránkách nejsem zaregistrovaná dlouho, Va?e kní?ky jsem začala číst u? někdy před dvanácti lety. V?dy mi dávaly naději, ?e i já potkám někoho, s kým budu pro?ívat krásné chvíle. Teď jsem se asi po sedmi letech k Va?í tvorbě vrátila a v?echny kní?ky čtu znovu, je zajímavé, jak moc jinak je vnímám, pro?ívám. Po dočtení ka?dé knihy mívám takové prázdno na du?i, v?dy s hlavní hrdinkou pro?ívám v?e naplno a kdy? kní?ku dočtu, trvá mi, ne? se aklimatizuji zase do svého ?ivota :-) Ráda utíkám z reality do příběhů plných lásky. Ani nevíte, jak moc bych si přála potkat někoho, jako Pavel. Bohu?el, v dne?ní době u? se takový mu? nenajde. Moji vrstevníci jsou nevyzrálí, a to mi je 24 let, ti stra?í jsou i ve třiceti svobodní, vázat se nechtějí a jediné, co je zajímá, je dostat co nejvíce holek do postele. A ti mlad?í? Rů?ová trička a bly?tivé nau?nice v u?ích, u zrcadla stráví víc času ne? ?enská...tomu se říká mu?i dne?ní doby...Jsem u? tři roky sama, bez partnera, i kdy? je o mě ze strany mu?ů zájem. Nikdo není takový, do koho bych se zamilovala a mohla mu věřit. Proto jsem znovu sáhla po Va?ich knihách. Láska mi chybí, proto ji alespon pro?ívám například s Radkou. Děkuji za to, ?e dáváte naději :-)