Milá Silvie, u? jsme doly?ovali :-). Byli jsme na horách od soboty 14.1. do neděle 22.1., včera u? jsem zase mazala do práce... Ty návraty do reality jsou nejtě??í :-) A teď na mě je?tě vlezl nějaký bacil či co, tak jsem taková mátono?ka bezkrevná, jak říkal mladý Krakono? v jedné pohádce o jakési bledé víle :-)
O Potí?istce jsi to napsala pěkně, co? o to, přesto stále váhám. A nad čím a proč? No, je toho povícero. Jednak si nejsem jistá, jak dlouhý by musel být časový odstup mezi prvním a druhým dílem, ?árčiny problémy jsou dlouhodobého rázu, nedostane se z toho jen tím, ?e o tom začne mluvit. Muselo by to být pár let, jen?e - co by takový posun udělal s ostatními hrdiny? Kolik by jich vlastně zbylo? a co by tomu řekly čtenářky, kdy? by to vlastně jelo po vlastní linii? Dal?í věc je to, ?e tam nemohla chybět láska, ov?em ke komu? Kdy? by nebyl ve hře Ben ani Ondra (ten první má svých problémů dost a ten druhý patří do kategorie první lásky, která je sice pěkná, ale vět?inou ne na celý ?ivot), ale někdo úplně nový, chtěly by to čtenářky číst? A pokud by např. Ben byl tím vyvoleným, některé čtenářky by byly rády, mnohé přímo znechuceny... A tak je to se v?ím.

Já osobně jsem po přečtení myslela, ?e by si kniha zaslou?ila pokračování, ale čím déle nad tím přemý?lím, tak si myslím, ?e by pokračování být spí?e nemělo, ale pokud bude, tak se tomu vylo?eně nebráním. Důvod je jasný, jak sama říkáte, tak by kniha musela pokračovat s dlouhým časovým odstupem a příbeh by tím pádem moc nenavazoval. V tomto případě se nemohu zbavit dojmu, ?e by se silný dojem z kní?ky vytratil, ale je to můj osobní pocit, po napsání by to nemusela být pravda. Dal?í mo?nost byl Ben, co? bych brala snad jako tu nejhor?í alternativu, nemyslím si, ?e by byl Ben ?patný, ale je tu ta chorobná ?árlivost a upřímně si myslím, ?e by se nezměnil a ?árce bych přála určitě lep?í ?ivot, ne? s někým jako je právě Ben, u? kvůli tomu co pro?ila a vlastně bych někoho takového nepřála nikomu. Dal?í fakt je, ?e pokud by se k sobě vrátili, nejsem si jistá, zda by mu ?árka dokázala odpustit to, jak se zachoval k Jarkovi, podle mě by to mezi nima dost vyselo, přece jen to byl její kamarád. Tak?e se přikláním k třetí alternativě, která zde u? byla té? vyřčena a to je - zmínka v jiné knize. ;o)

Milá Mi?utko, popsala jsi to výsti?ně, podobné obavy sdílím i já, proto jsem stále nerozhodnutá.

Souhlasím s Lenkou i Mi?utkou...V?dy? i opravdový ?ivot v?dycky končí otevřený....svým způsobem...Na Lence se mi líbí, ?e ač se jejím dílů říká dívčí romány, dává do nich tvrdou realitu..Čtenářka někdy odhadne co se asi v ději stane, ale jindy přímo vyrazí dech kam se příběh ubere.
Potí?istka je kniha kterou čtu se ?eleznou pravidelností ka?dé dva měsíce od doby jejího vydání...asi jsem blázen, ale je svým způsobem terapií a pomáhá mi se najít, kdy? někdy tápů...má nějakou magickou moc...:)))
A samozřejmě mezi tím čtu v?echny ostatní

Magická moc, to zní dobře :-) Je vidět, ?e tenhle román opravdu zaujal. Děkuji za krásnou pochvalu!