Jůů tak je taky skvělá...malé sebevědomí,malý byt,věčně vřískajíc sourozenci...zmatek nad zmatek.jak báječně se mi o tom četlo,kdy? jsem jedináček a mám pokoj pro sebe! :) jen se mi tro?ku nelíbí jeden fakt,který je v 90% kní?ek románů a příběhů-shrnula bych to slovem IDOL. proč je v?dy zákonem,?e a? je na?e hrdinka jakákoliv,tak se do ní "idol" zamiluje?? právě do ní? v ?ivotě to tak přece není...ale zpět ke knize: kdy? mi bylo jako Evě,měla jsem dlouhé blond vlasy do pasu a podle ostatních jsem byla princezna.Nekouřila jsem,učila se dobře,styděla jsem se,a to asi spoustu lidí přitahovalo.Jen?e já se věčně červenala,klopila oči a "trapasila".Divočila jsem a? v bandě lidí,který jsem znala odmalinka a touto uvolněností byl u? jen krok k "lásce",která mě v 15 potkala.nebyl to idol,kterého vídám cestou do ?koly,ani nikdo z náhodné cesty autobusem,ani nikdo komu spadnou k nohám mé dvě narvané ta?ky k prasknutí...byl to o 6 let star?í kamarád,který měl mo?nost poznat mě takovou,jaká jsem. z toho byl roční vztah,který byl krásný i bez sexu a podrazů a byl krásný právě pro tuto čistotu. proto se mi román o Evě tak líbil,proto?e jsem to byla tak trochu já.jen mě mrzí,?e jsem se nedostala k dal?ím dílům,proto?e mi knihovnice při první půjčce řekla TY SE VRACÍ? DO DĚTSKÝCH LET?? opět se probudilo mé staré stydlivé já a já jen zara?eně mlčela...co byste jí na to řekly vy ?!