V podstatě souhlasím. S knihami s dospělými hrdinkami (a četla jsem v?echny tři Lenčiny romány pro dospělé) mám problém. Ne ?e by se ?patně četly, ale to, co popisují, se mi nelíbí.
Mlad?í hrdinky mají ?ivot před sebou a i kdy? dělají kraviny, dá se nad tím zamhouřit oko. Čtení o nich (a jejich kravinách) není depresivní, ony samy nejsou depresivní (i kdy? bývají smutné). Pro mě poněkud nepochopitelně (s ohledem na náplň románů pro dospělé) jim - tedy těm několika oblíbeným - Lenka dopřeje "happy end" v podobě svatby a potomků (namátkou Radka, Monika - nará?ím na idylické pokračování v TK, Nela, Eva, ... - ty v?echny jsou vdané, mají děti a jsou ??astné), ačkoliv ?ádná z Lenčiných dospělých hrdinek (ani ?ádná její kamarádka) takový vztah nemá. V?echny jsou ?ivotem semleté, zklamané, v?echny při?ly o iluze a mají pocit, ?e v pětatřiceti jim ?ivot skončil a nic moc pěkného u? je nečeká (výjimkou je Ivana, ale tu to taky čeká, a? prokoukne Viktora). To mi přijde poněkud paradoxní. Pokud je ?ivot skutečně taková tvrdá realita, kdy bezmála ka?dé man?elství končí deziluzí, proč je tedy vnímána svatba mlad?ích hrdinek jako pozitivní krok? Tomu nerozumím.
Já chápu, ?e vět?ina čtyřicátnic nemá kdovíjak extra zajímavý ?ivot. Tak?e chce-li o nich Lenka psát, tak jí nic jiného ne? ty nevěry a problémy v man?elství asi nezbývá (proto?e o nemocích a smrti by chtěl číst málokdo - nic moc jiného dramatického čtyřicátnice nejspí? nepro?ívají). Ale mě to tedy docela frustruje. Proto?e já nejsem typ z Lenčiných kní?ek, já jejím dospělým hrdinkám nerozumím, nepro?ívám (a troufám si tvrdit, ?e ani nebudu) to, co ony a jejich problémy mi nejsou příjemné ani blízké. Ale věřím tomu, ?e si Lenka díky románům pro star?í roz?ířila fanklub a získala dal?í čtenářky. :-)

Samotko, pod tvůj příspěvek se podepisuju:).