Lenko,
tuto kní?ku mi doporučila kamarádka a je to neskutečné. Zdá se mi, ?e jste ji napsala přesně podle mě. Studovala jsem taneční konzervatoř, měla jsem na?lápnuto na kariéru tanečnice... otěhotněla jsem v pá?áku (co? je u nás jako na normální střední ?kole tře?ák, rok před maturitou) s jedním klukem, kterého znala celá na?e třída (nebyl to spolu?ák, to je slo?itěj?í). Rozhodla jsem se nechat si to, přesto?e mi bylo 17, a narodila se mi dvojčata. Kluk a holka (?těpán a Linda). U na?ich jsem podporu neměla, ale pomohla mi babička. S Martinem (otcem dětí) jsem měla podobné problémy, ale u? se to tro?ku uklidnilo a mů?u říct, ?e jsem ??astná. Je mi 21 let, mám dvě čtyřleté děti, jsou to moje zlatíčka. Chodí do ?kolky, já díky tomu letos udělala maturitu na konzervatoři. Nebylo to jednoduché, ale neměnila bych...
Nicméně pocity mladé těhotné holky i matky jste vystihla lépe, ne? bych to dokázala já sama, a to jsem si tím pro?la :-) Tak?e Vám patří velký dík a a? budou děti zase někdy na prázdninách u babi, přečtu si i dal?í kní?ky!