Jestli mohu, stručně zareaguju.. Vstupenka do ráje je asi jediná kní?ka od paní Lenky, kterou jsem nedočetla. Prostě jsem nemohla.. bylo mi z toho skoro a? fyzicky ?patně, chodila jsem po bytě a nadávala hlavní postavě :D Za co? Vám skládám ohromnou poklonu, vykreslit takhle věrohodně charakter je prostě neskutečný um! Ale já ze svých krásných necelých 20 let prostě nedokázala její chování pochopit - nebo spí? takhle: dokázala, ale stra?ně moc nechtěla. Tak hrozně moc mi to vadilo, tak hrozně moc jsem věděla, ?e dělá chybu!
Co? mi připomíná, ?e tuhle kní?ku jsme četly s mamkou skoro zároveň a bylo velmi zajímavé si s ní o tom popovídat. Ona na rozdíl ode mě kní?ku pochopitelně přečetla celou a její pohled na věc byl od mého výrazně odli?ný.. Asi bych taky musela pro?ít nějaký ten opravdu dlouhý, a? nudný vztah, abych pochopila... Takhle mi bylo Tomá?e jen neskutečně líto.

Milá Sanny, děkuji za moc hezký příspěvek, je na něm krásně vidět, jak se ten samý příběh vnímá jinak v rozdílném věku. Vůbec se nedivím, ?e ti ?lo hrdinčino chování proti srsti, zvlá?? kdy? postavila dcery před hotovou věc a divila se, ?e to nezvládají a ?e se to celé nějak vymklo (ani? by si připustila, kdo za to mů?e). Tomá? na to doplatil také, proto?e důvody, pro které ho Laura opustila a vrhla se do dobrodru?ství, nebyly zdaleka tak vá?né, aby se musely ře?it takhle radikálně. Kamarádky jí to říkaly, jen?e Laura to neviděla, respektive vidět nechtěla, utvrzovala sama sebe v tom, ?e dělá dobře, kdy? má odvahu změnit dosavadní ?ivot. Taková odvaha by byla sice chvályhodná, ov?em za úplně jiných okolností (třeba v případě fyzického týrání, alkoholismu, atd).