Dobré odpoledne, Leni,
tak a je to za mnou:). Je?í?ek svůj slib splnil a kní?ku mi opravdu donesl, měla jsem obrovskou radost, kor, kdy? jsem ji vytáhla z papíru a zajásala, kterak je krááásně tlustá:). U? je přečtená, zbouchla jsem jí doslova za dva dny, sice s přestávkami, ale podařilo se, i kdy? jsem některé pasá?e (hlavně ty o hokeji), přeskakovala, jednak proto?e mě to opravdu "nebavilo" číst, proto?e hokeji nehovím a za druhé, proto?e jsem pořád a pořád chtěla vědět, jak to bude dál, hlavně s Čertem a Daliborem, tyhle dvě věci mě z celé kní?ky zajímaly nejvíc:). Ale teď nevím, Leni, jestli u? se mohu rozepsat, netu?ím, jestli u? padlo Embargo a smí se prozrazovat, no, pokusím se to napsat nějak nenápadně, abych toho neproflákla moc:). Co tedy napsat? Chvíli poté, co jsem začala číst mě bůhvíproč napadalo, hm, tohle u? jsem přece někde někdy četla, čím to bude... četla jsem dál a dál a nemohla se té divné my?lenky zbavit. A pak mě to napadlo. Dvakrát dospělá mi v některých pasá?ích i místech dost připomínala knihu Doteky noci. Nevím, jestli je to dobře nebo ?patně, z mých známých jsem jediná, komu to tak připadalo, tak?e kdoví, co mi to zas vrtá v hlavě... ale stejně, na?la jsem tam pár podobností: Dita je podobná Nikol, maturitní ples, hokej, tři sourozenci, z nich? je Dita, ta prostřední (a Nikol byla tak jakoby prostřední, by? byla nejmlad?í), onou černou ovcí rodiny, boj dvou kamarádek ... víc rad?i u? psát nebudu, a? nikoho třeba neodradím nebo co já vím... Je fakt, ?e si Dita opravdu občas zahrávala a balancovala na hranici lhaní, vlastně ani nebylo divu, ?e jí ve ?kole nikdo moc nebral vá?ně, trochu dost jsem nad tím kroutila hlavou, ano, Dita jistý důvod měla, ale dělat z toho a? takovou aféru? Takovou vědu? Jsou daleko hor?í prů?vihy, ne? ten, který si Dita "zavařila" v Brně. Jasně, vím, věc náhledu a názoru:). Ale jinak? Jinak kní?ka nezklamala, jak u? jsem psala, nejvíc mě zajímal Dalibor a Čertík, obdivovala jsem Ditu, jak si ho dokázala prosadit . Příběh se odehrává v Hroznějovicích, kde kdysi dávno, ttu?ím) dvanácti lety, bydleli Vávrovi s Vicky. ?koda, ?e tam o nich nebyla nejmen?í zmínka, ?e se Hroznějovice promněnily v příbuzenskou vísku... ale tak je mo?né, ?e se Vávrovi u? odstěhovali:). Omlouvám se, mo?ná je to dost bláznivá připomínka:))). Aha, je?tě jeden malý dodatek, ne? tenhle elaborát uzavřu, jsem moc a moc ráda, ?e se jméno Daniela dá formou nicku opsat i jinak, ne? Dana nebo Dany, případně Danielka:).
Tak?e sumasumárum, kní?ka se mi líbila, ty moje postřehy rozhodně nejsou kritika, sice mě v příběhu nic moc extra nepřekvapilo, ale to nevadí, bylo to tro?ku jako návrat do starých časů skalních Lanczovek a to taky mělo hodně do sebe... a hodně jsem se pobavila u toho incidentu se sukní, já jsem takhle jednou ?la ze ?koly v přezůvkách a? na tramvaj, ne? mi do?lo, ?e se modré korkáče k dlouhé květované sukni pranic nehodí:))))). Tak?e i tady padla má vlastní zku?enost, dost jsem se u toho nasmála:).
Milá Leničko, díky moc za pěknou kní?ku do sbírky, ty dal?í u? budu nejspí? číst ve své e-čtečce. Sice jsem DD přečetla za dva dny, ale mým očím se to opravdu pranic nelíbilo, bohu?el...:(. I tak, Leni, je?tě jednou díky moc, kní?ku si určitě zase přečtu. A jak u? tu kdosi psal, vzhůru do dal?ího psaní, a? je pro Vás tento rok lep?í ne? ten přede?lý, a? je plný nápadů, elánu, zdraví, ?těstí a radosti!! Přeji Vám to z celého srdce, mějte se krásně a jen tak dál, jen a? jste zdravá a v pořádku!
Va?e Dandy.