Milá Lenko, tak jsem po delší době oprášila heslo (nemohla jsem ho na několikrát trefit) a navštívila Vaše stránky. V knihovně jsem pořád knížku Život na ostro míjela, tak jsem byla ráda, když jsem si jí mohla minulý týden půjčit. Těšila jsem se na "dospělou" hrdinku. Začetla jsm se rychle a když jsem byla cca v polovině, říkala jsem si, co asi vymyslíte, že happy endem to asi neskončí...ale ten obrat jsem nečekala... tak si pak zpětně říkám, jak to asi mohlo být, nebýt té nehody. Ale je pravda, že právě takovéhle okamžiky lidi ukážou v pravém světle. Veronice jsem držela palce, aby byla v pořádku. U Tibora mi bylo líto, že stavěl práci výš než Verču, ale někteří lidi to tak asi prostě mají. Tak jsem pořád četla dál, abych se dozvěděla, jak to dopadne a otevřený konec, proč ne, rozhodovala jsem se s kým by měla být. A myslím si, že Matyáš má body navíc, měl ji rád, kdežto u Tibora si myslím, že to bylo naopak, že ho měla víc ráda Verča.
Rozvětvená rodina se mi taky moc líbila, kamarádky Verči byly taky fajn. Jen bych jim oběma přála víc štěstí. Ale někdy to život pěkně zamíchá. Je pravda, že ten název knížky je dost výstižný a někdy se přistihnu, že to mám podobně, že čekám až... Děkuju za hezké počtení a přeju pěkné léto. Ať se Vám sraz čtenářek vydaří, mějte se hezky.