Letní romány typu jako je Čas něhy mě v?dycky dostanou do takové té správné letní nálady a? si říkám, u? aby tu bylo léto. Petře jsem mooc fandila a jsem ráda, ?e se se svým "posti?ením" nakonec smířila a přestala se za něj stydět. Přesně jak to řekl Tadeá?, ka?dý máme něco, já třeba nosím brýle, bez kterých jsem slepá jako patrona :), ale jsou prostě mou součástí. A ten konec? Stejně jako vět?ina čtenářek, i já doufám, ?e esemeska, která při?la Petře v autě, byla Tedova :)