Milá Blanko,k napsání románu mě inspiroval příběh mojí dcery - bylo to hned poté,co jsme si domů pořídili internet. Tak?e v románu jsem pou?ila předev?ím tedy tu internetovou rovinu, no ale občas i to její chování a některé výstřelky :-). Fakt to s ní nebylo lehké, hlavně v jejích 14 letech jsme nějak nemohly najít společnou řeč, od patnácti u? se to podstatně zlep?ilo a pak u? v pohodě, máme naprosto kamarádský vztah. Předtím jsem se sna?ila,ale ne?lo to,puberta byla fakt síla :-). No jo,já jsem super mamka,ale dítko nebylo moc super :-)), nato? aby to ocenilo. Její puberta byla mnohem hor?í ne? Davidova. Ale jak říkám,ne v?echno je podle ní! Například já nejsem rozvedená, tak?e takové to přebíhání románové hrdinky z jedné rodiny do druhé je román, ne skutečnost, včetně chování. Nejzajímavěj?í ale na tom je,?e kdy? si dcera přečetla můj román poté,co vy?el,to u? byla z puberty venku, říkala,to není mo?né, taková jsem nebyla... :-). A říkala to i u věcí,které jsem popsala přesně. Dodatečně pak uznala,?e to byla síla :-). Ale na její obranu musím říct,?e jsou hor?í případy :-). Ono to asi celkově postupuje, za mého dospívání se o pubertě tak nějak nemluvilo,ke svým rodičům bych si nedovolila polovinu toho,co dne?ní děti, od puberty mých dětí u? je to taky nějaký pátek zpátky a kdy? poslouchám kamarádky,které to teprve se svými dětmi pro?ívají v té nejdrsněj?í podobě, říkám si,?e to s těmi mými vlastně nebylo je?tě tak hrozné :-).