Ohlédnutí za 3. Lancz-Conem

Malý Ratmírov, 18.-20. červen 2010

Od té doby, kdy se začal případný leto?ní sraz ře?it, jsem se na něj moc tě?ila. Chtěla jsem si trochu napravit reputaci z minula, vidět nové, ale i staré známé a milé tváře. Na?těstí v?e klaplo podle plánů a 18. června v 11 dopoledne jsem vyjí?děla směr Ostrava, kde jsem měla sraz s Bramborou. I kdy? jsem ji ?ivě nikdy neviděla, poznala jsem ji na první pohled u? z dálky. Je to zvlá?tní pocit, znát někoho z písmenek a obrázků a při osobním setkání na to navázat? ?estihodinovou cestu jsme zvládly bez problémů, zpříjemnil nám ji telefonát od Adiny s dobrou zprávou, a krátce před sedmou večerní jsme natě?eně vystupovaly v Jindřichově Hradci, kde nás vítala bouřka a liják. Po chvíli hledání nás nalodila Diana se ?abičkou a vyrazily jsme směr Malý Ratmírov.

Tam u? bylo několik účastníků, tak?e nastalo vítání, ubytování se, vybalení proviantu a návrat do restaurace a večeře. Pomalu nás přibývalo, přijela i paní Lenka, San, pan Petr a nechyběl ani Ferda. Povídali jsme si, ře?ili sobotní výlet, nemohli jsme se nás dopočítat, proto?e pořád někdo chyběl, ale vládla příjemná a veselá atmosféra. Dorazila i dlouho očekávaná poslední obyvatelka na?í chatky číslo 10 Adina, která v?echny dostala svou milou spontánností! :-) Její popisování toho, jak hledali ten správný kemp tak dlouho, a? narazili na Davida, který takté? hledal, prostě nemělo chybu! S přibývajícím časem nás pomalu ubývalo, zůstalo nás pár, a proto?e nás čí?nice pomalu ale jistě nenápadně vystrnaďovala, nače? to vyvrcholilo znělkou při vypínání počítače, přesunuli jsme se do na?í chatky.

My obyvatelky chatky číslo deset - Adina, já, Diana a Brambůrka plus měnící se náv?těvníci - Nikol, Jitka, David, Káčátko a ?abička jsme si vydr?eli povídat a? do neskutečné čtvrté hodiny ranní. Ře?ilo se v?echno mo?né, od kní?ek, přes ?ivot, vztahy, svatby, zásnuby po děti. Společnost nám dělaly dobroty - ú?asný tvarohový dort od Adiny, který padl je?tě tu noc, Brambůrčin slaný závin, becherovka, toník a nezbytný ?lipový čaj?.

O půl deváté nás u? budil Bob a Bobek a my s ?radostí? vstávaly. O hodinu později jsme se scházeli venku, udělali společné foto, naskládali jsme se do aut (kupodivu nikdo nepřebýval) a vyrazili se na výlet na Červenou Lhotu, kterou Adina nechtě překřtila na Červený Mlýn. :-) Na?í spolucestovatelkou se stala Samotka, která mne také hodně mile překvapila! Cesta se nám mírně zkomplikovala zavřeným kruháčem, hromadné otáčení bylo veselé. :-) Na Lhotě jsme se rozdělili do několika skupinek, já patřila k těm, kteří si nenechali ujít prohlídku této nádherné stavby. I kdy? jsem tam u? jednou byla, ale to vůbec nevadí? Samozřejmě jsme nemohli vynechat prodejnu suvenýrů! Prohlídka tro?ku připomínala ?kolní výlet, slečna průvodkyně se zdaleka nemohla vyrovnat ú?asnému průvodci, který nás prováděl minule! :-/ Po prohlídce jsme se přivítali s Neonkou, T-Zuzankou a Richenzou, které právě přijely. Vydali jsme se hledat zbytek výpravy, která se buď procházela okolím, projela se na lodičkách, nebo zakotvila na kafíčku. Naskládali jsme se opět do aut a jeli jsme zpátky do Jindřichova Hradce na oběd. Restaurace Jitřenka byla moc krásná, báječně jsme se najedli a ty knedlíky plněné uzeným s červeným zelím byly naprosto luxusní!!!!! V Jitřence se k nám přidala i Evav s Pixie, které přijely ráno a místo Červené Lhoty nav?tívily místní zámek.

Cestou do Ratmírova jsme si plánovaly, jak si do pěti, kdy měl vypuknout dal?í společný program, schrupneme? Místo toho jsme sbalily fo?áky a spolu s Ami a Samotkou jsme vyrazily na procházku do slavného Bla?ejova. Stihly jsme pomluvit o?klivého trpaslíka v zahrádce pensionu, který na nám začal tajemným hlasem z křoví odpovídat, v tu chvíli jsme se celé zkoprnělé nevzmohly na slovo. :-)) Překvapil nás také docela ru?ný provoz po těchto zapadlých končinách. Cestu jsme si zpříjemnily povídáním o oblíbených či neoblíbených hrdinech a hrdinkách. Debata byla místy hodně vá?nivá, ka?dý chtěl říct něco o tom svém? Ty cca 3-4 kilometry utekly jako nic a my byly TAM! :-) Obhlédly jsme náves s hospodou, zastávku, obdivovaly kočky za oknem, na?ly jsme bytovky, gará?e i obchod, na místo vily jsme si dosadily tro?ku jinou vilu a byly jsme spokojené. Cestou jsme potkaly dal?í dvě výpravy, tak?e obyvatelé Bla?ejova museli asi pěkně koukat na ty bandy holek s fo?káky! Po návratu do kempu jsme ?ly na exkurzi do podivné chatky, kterou obývala Ami s holkami. Rozpadlá postel, koupelna i postel plná mu?ích mrtvolek a celkově divná kompozice chatky mluví za v?e? Poté jsme se přemístily na na?i terasu, povídaly si, pily ?lipový čaj? a vůbec to byla pohoda jak vy?itá?

Přiblí?ila se pátá hodina, tak jsme se pomalu přestěhovaly k ohni?ti. Rozdělal se oheň, opékali jsme buřty, povídali jsme si, ochutnávali tu spoustu dobrot na stolech, fotili jsme sebe i v?echny kolem, následovala zapeklitá soutě?, předávání dárečků a dlouho očekávaná autogramiáda? Dostala nás slečna servírka, která nás odmítla vpustit do restaurace (?e by ji děsila představa, ?e tam zkysneme zase do půlnoci?? A nebyla lep?í ta předloňská ?holčičková?? :-D). S přibývající tmou jsme se rozdělili do chatek. Já zůstala u ohně a nasávala teplo, atmosféru a poslouchala ty kolem. Kdy? se paní Lenka rozloučila a oheň uhasl, vrátila jsem se do desítky, kde probíhaly debaty na různá témata. Mezi nejhnusněj?í téma patřili duchové a stra?ení. Pomalu jsme odpadaly únavou a tak jsme to ve dvě zabalily a ?ly spát.

Ráno jsem se probudila docela brzy a u? jsem nemohla usnout, proto jsem se přesunula na terasu, abych spící holky nebudila, kde jsem meditovala, a čekala, a? se začne kolem něco dít. Pak u? nezbývalo nic jiného ne? se sbalit, uklidit, nastěhovat v?e do auta, jít se se v?emi rozloučit. Loučení bylo s nádechem veselosmutna. Stra?ně rychle celý víkend utekl a byl naprosto bezva! Diana nás zavezla do JH, kde proběhlo dal?í loučení s ní i se Samotkou. Stra?ně nás překvapilo, ?e jsme tam potkaly lanczovky, které cestovaly na Prahu, ČB a na Plzeň.

Do Brna s námi cestovala Adina, se kterou jsme se rozhodně nenudily! A kdy? nějací trampi vytáhli kytaru a začali zpívat, měly jsme i kulturní vlo?ku. Tři hodiny utekly a v Brně začalo dal?í loučení :-( . A mě s Brambůrkou čekaly je?tě dvě hodiny ve vlaku?

Večer jsme se pomalu se?ly na Facebooku i na stránkách. Byly jsme sice doma, ale duchem jsme byly stále v Ratmírově? Slíbily jsme si, ?e se zase brzy sejdeme, tak snad se nám to splní!!

Počasí nám na?těstí přálo, neb jak prohlásila Adina: kdy? já jedu na dovolenou, tak nepr?í! A ona to byla pravda! Bylo sice chladno, ale proto?e bylo zata?eno, tak v noci nebyla na?těstí taková zima jako před dvěma lety.

Sraz jsem si moc u?ila, u? jsem se vás vůbec nebála, a i kdy? jsem vyhrála cenu za nejvíce pla?e působícího tvora, je to tím, ?e kdy? někdo začne vykládat, okam?itě zapomenu, ?e umím mluvit, naladím se na poslouchací notu a jen poslouchám a vnímám tu atmosféru kolem. :-)

Moc ráda jsem vás v?echny viděla, děkuji vám v?em za skvělou akci plnou pohody!!! Stihla jsem toho o dost víc ne? minule, ale pořád ne v?echno. Tak snad pří?tě!!! ,-) A úplně největ?í poděkování patří paní Lence a její rodině!!!

Simona - Tanakin